Historie ČSSM

Jedna z nejstarších organizací svého druhu na světě vznikla v r. 1928. Vznik Československé společnosti mikrobiologické byl do značné míry zásluhou Františka Patočky (1904-1985), který se s myšlenkou spolčování mikrobiologů s cílem výměny informací a zkušeností setkal během svého studijního pobytu v Pasteurově ústavu v Paříži.   

První informativní schůzka přípravného výboru společnosti se konala v červnu 1928 za předsednictví profesora I. Honla, přednosty Bakteriologického a sérologického ústavu UK Praha. Zakládajícími členy společnosti byli především tehdejší členové lékařské a přírodovědecké fakulty UK v Praze. Prvním předsedou byl zvolen Ivan Honl. V r. 1937 se stal předsedou Společnosti prof. Němec, po něm Jan Kabelík. Po II. sv. válce se stal předsedou Společnosti nakrátko prof. František Patočka a od r. 1949 tuto funkci dočasně zastával Ivan Málek. Padesátá léta, proslulá povinným přejímáním sovětských pavědeckých nesmyslů, mikrobiologii nepřála. Až teprve v prosinci r. 1959 došlo k znovuobnovení Československé společnosti mikrobiologické.

Renesance Společnosti je po dobu téměř čtvrtstoletí spojena se jménem tajemníka Vladimíra Havla, který mj. obhájil na přírodovědecké fakultě UK diplomovou práci s názvem Počátky české mikrobiologie. Funkci tajemníka Společnosti dále vykonával Miloš Rýc, jehož zásluhou bylo Československu přiděleno pořádání světového mikrobiologického kongresu IUMS 94.

V posledním období, kdy je ČSSM registrována u Rady vědeckých společností Akademie věd ČR, ovlivňovali její chod předsedové Libor Ebringer a Jaroslav Spížek.

 

Historie předsedů ČSSM od roku 1961

Ivan Málek (1961 - 1965)
Jaroslav Šterzl (1965 - 1971)
Ján Štefanovič (1971 - 1972)
Theodor Martinec (1972 - 1983)
Vladimír Krumhanzl   (1983 - 1990)
Miloš Kocur (1990 - 1992)
Libor Ebringer (1992 - 1998)
Jaroslav Spížek (1998 - 2004)
Ivan Čižnár (2004 - 2010)

Jiří Gabriel

Helena Bujdáková

Filip Růžička

(2010 - 2016)

(2016 - 2022)

(2022 - dosud)